Senzomotorické učení

Skočit na: Navigace, Hledání

Senzomotorické učení je učení se pohybovým návykům. Uskutečňuje se jako cvičení (výcvik, trénink). U člověka je to například jízda na kole, jízda na lyžích, hra na hudební nástroj a různé druhy sportovních, manipulačních a pracovních činností.
Senzomotorické učení probíhá již v brzkém věku dítěte, a to výcvikem základních hygienických návyků a sebeobsluhy. Podstatou je osvojování pohybových struktur založených na vzájemné koordinaci pohybů a koordinaci pohybů se senzorickými dojmy. Výsledkem jsou motorické návyky, které spočívají na obratnosti (pohyby svého těla) a zručnosti (manuální činnosti), uplatňují se zde i kognitivní procesy (příkladem je tenis, který vyžaduje kromě pohybové obratnosti i osvojení určitých taktických postupů).

Obsah

• 1 Teorie senzomotorického učení
• 2 Hlavní úloha senzomotorického učení
• 3 Pohyb
• 4 Druhy senzomotorického učení
  • 4.1 Imitační učení
  • 4.2 Instrukční cvičení
  • 4.3 Problémové učení
  • 4.4 Zpětnovazební učení
  • 4.5 Ideomotorické učení
• 5 Literatura